Zasněnost, prolínání, barevnost, teplo, úžas, harmonie, naléhavost – to všechno a víc jsou synonyma k týhle kapele. Tihle kluci mně učarovali tak moc, že jsem se musel zamyslet a trochu si to přerovnat v hlavě. Zvukové variace jako óda na život i na smrt. To okouzlení, když jsem je poprvé slyšel.  Čistá radost, dokonale fungující organismus.  Čtyři kluci z Kroměříže, nevím, kde a jak na to přišli, ale dokázali to udělat na sto procent. Balancuji někde na pomezí ambientu, post rocku a valivých noise prvků. Jednou, když jsem se snažil popsat jejich hudbu, napadl mě dobrej příměr – heavy radiohead bez těch emo píčovin v textech. Superego jsou totiž instrumentální kapela, ale emocionální nádech nezapřou. Ladzi – kytara, Libůrek – kytara, Pospa – samohrajky, Ori – bicí.

Superego Kid: 2012
NAAB #08 / MC
released 15 February 2013